Werwolf

Werwolf
„Vlčí hák“
Vznik	1944
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Werwolfové byli němečtí záškodníci, kteří prováděli svoji činnost na konci druhé světové války a bezprostředně po ní. Jejich pojmenování werwolf – vlkodlak je odvozeno od mystického zjevení, napůl člověka, napůl šelmy, která se živí lidskou krví.

Vznik organizace

Již během neúspěšných tažení německé armády na východní frontě uvažovali někteří vedoucí nacističtí pohlaváři o tom, zda by v případě nepříznivého vývoje druhé světové války či dokonce porážky Německa mělo vzniknout záškodnické či partyzánské hnutí, které by bojovalo proti nepříteli. V průběhu války byly zpracovány varianty možného odboje, jedna z nich pracovníkem zpravodajského oddělení Reinhardem Gehlenem, další nechal vyhotovit Heinrich Himmler. Válečné neúspěchy Německa přiměly roku 1944 jeho vedoucí činitele, aby v této záležitosti začali s výcvikem a s organizačním a materiálovým zabezpečením. Na podzim se rozběhla akce „W“, přičemž byli vybíráni vhodní dobrovolníci, kteří byli školeni pro partyzánskou válku ve výcvikových centrech německých vojenských a bezpečnostních složek.

Jedním z vysokých školících důstojníků SS byl i nechvalně proslulý Otto Skorzeny, který učil werwolfy záškodnické činnosti na zámečku Friedenthal u Berlína. Absolventi se učili střílet, potichu zabíjet, šifrovat, sbírat zpravodajské informace, vyhazovat vlaky do povětří, ničit budovy a mosty atd. Školili se také v systému stopařských značek, které je měly v lesním terénu dovést k jejich skrýším. Na přelomu let 1944 a 1945 znovu vyšel román tehdy již nežijícího německého autora Hermanna Lönse „Der Wehrwolf“ (česky jako Vlkodlak: Selská kronika), který pojednával o německém podzemním odporu v dobách třicetileté války, avšak který byl dán do dějinné souvislosti s blížícími se událostmi. Kniha byla vydávána ve větším nákladu než Hitlerův Mein Kampf, a četla se povinně v armádě, v SS, v Hitlerjugend i ve školách, a byla vydávána za učebnici novodobého werwolfu. V této době se začala na území Třetí říše budovat síť tajných skladů, které měly být zásobárnou pro činnost těchto německých partyzánů.